Lovci hlásí první změnu v kádru na novou sezónu. Na místo činu se vrací lovosický odchovanec David Kylíšek. Rozhovor čtěte v článku.
Zdroj foto: Litoměřický deník, Freie Presse, www.hc-gcm.de
David Kylíšek je odchovanec lovosické házené, který prošel všemi kategoriemi od minižáků až po působení v mužském „A“. V sezóně 2008/2009 odešel do německého angažmá do HC Glauchau-Meerane, ve kterém působil dlouhých 10 let. Nyní se vrací zpátky – DOMŮ.
Vizitka hráče:
Jméno a příjmení: DAVID KYLÍŠEK.
Datum narození: 5. 2. 1985, Litoměřice.
Váha/výška: 100 kg/187 cm.
Post: spojka.
Oblíbené číslo dresu: 69.
Děti: Terezka 10 let, David 7 let.
Jak vznikla myšlenka tvého návratu zpátky do Lovosic?
„Zhruba před třemi lety mě oslovil Vojta Srba, jak se mi daří a jestli bych se nechtěl vrátit zpátky do Lovosic. V tu dobu jsem měl ještě smlouvu, takže jsem v Německu jako hráč zůstal dál. Ale začal jsem vypomáhat aspoň u mládežnických kategorií jako trenér.“
Jaké byly hlavní důvody tvého návratu?
„Svoji hráčskou kariéru jsem chtěl zakončit v klubu, kde jsem vyrůstal a kde jsem se házenou naučil. To byl hlavní důvod.“
Jaká byla reakce v Německu na tvůj odchod?
„Nebyli z toho nijak nadšení. Několikrát jsem se s vedením německého klubu sešel, nakonec mi dali zelenou. Chápali můj důvod pro návrat.“
Je v současném kádru někdo, s kým jsi v Lovosicích hrál v poslední sezóně tvého předchozího působení u nás?
„Stálice Jirka Motl a Jirka Semerád, jinak si myslím, že už z týmu, který byl v Lovosicích v době mého odchodu, nikdo nezůstal.“
Tvoje generace byla hodně úspěšná v mládežnických kategoriích (vítězství na Prague Handball Cup 2x, Mistr ČR v dorosteneckých kategoriích). Kdo byli hráči kolem tebe?
„Ještě bych k tomu přidal Mistr ČR v kategorii mladších žáků a starších žáků, naše generace byla hodně úspěšná. Kolem mne byli hráči jako Jirka Motl, Jakub Vaněk, Jirka Bouček, brácha Luděk Kylíšek, Jirka Semerád, Honza Šálek, Radoslav Miler, Tomáš Jablonka, Dominik Miko, Ivoš Havel, Jan Landa nebo Roman Havel.“
Jak vzpomínáš na mládežnická léta v Lovosicích a je nějaký zážitek, který ti dodnes zůstal v paměti?
„Na mládežnická léta vzpomínám hrozně rád. Byla to dobrá parta včetně trénérů, která vyrůstala v klubu od mala až po muže. Měli jsme skvělý kolektiv a užili jsme si spoustu zážitků z různých turnajů jak v ČR tak i v zahraničí. Dá se říci, že tam kam jsme vyrazili, tam se nám povedl nějaký úspěch. Úžasné byly turnaje ve Slovinsku a v Dánsku a samozřejmě Prague Handball Cup, který se nám podařilo dvakrát za sebou vyhrát. Nebo také Olympiáda mládeže ve Španělsku v Murcii. Zážitků je opravdu spousta.“
Jaké jsou tvé vzpomínky na tvoje působení v „A“ týmu? Kdo tým tehdy trénoval a jakého umístěni se dosáhlo?
„Vzpomínky jsou jen pozitivní. Měl jsem vždy tu možnost být v opravdu super kolektivu. Tenkrát byl trenérem právě Vojta Srba a dosáhli jsme na bronzové medaile.“
Na co se v Lovosicích nejvíc těšíš a co ti naopak bude z německého házenkářského prostředí scházet?
„Těším se na kluky, se kterými jsem hrál a taky na tým, který věřím bude opět hrát v popředí tabulky. Samozřejmě na lidi a fanoušky, který se angažují okolo celé házené v Lovosicích. Scházet mi bude prostředí, které bylo v Německu úžasné. Bylo takové, které bylo i v Lovosicích, když jsem odcházel. Glauchau byl stejně jako Lovosice rodinný klub, který mi přirostl k srdci, jako můj druhý domov.“
Fanoušci mládežnických celků tě měli možnost v této sezóně již v Lovosicích vidět v aktivní roli trenéra u mladšího dorostu. Jak vznikla tato myšlenka a jak se v této „nové“ roli cítíš?
„Tato myšlenka vznikla na jednání s Vojtou před těmi třemi lety. Trenérů je stále málo a tak jsem kývl na to, že budu zatím pomáhat s mládežnickými kategoriemi. Kde bylo potřeba a v rámci volného času, ale ne na plný úvazek. Trenéřina mne baví a jsem rád, když mohu předat dál některé věci, které jsem se já naučil. I když je to někdy celkem dost složité.“
Budeš pokračovat v trenérské činnosti i vedle aktivního hraní v „A“ týmu Lovců?
„V rámci možností budu i nadále pomáhat u kategorie, kde jsem do teď působil. Tj. u mladšího dorostu.“
Rodina Kylíšků/Tomanů je příkladem toho, jak se v Lovosicích házená dědí z generace na generaci. Házenkářská štace začala u Václava Tomana staršího, který byl členem „Týmu 77“. Ten jako první postoupil v Lovosicích do nejvyšší soutěže. Pokračovatelem byl Vašek Toman ml., který je tvým bratrancem a který hrál nejvyšší soutěž mimo Lovosic také např. za Duklu Praha. Jeho děti Vašek a Vojta už házenou v Lovosicích válí za mládežnické týmy. Následníky tradice jste i vy s bratrem Luďkem a zatím posledními v řadě jsou vaši synové. Jaký je to pocit být nositelem házenkářské tradice a byla v rodině vůbec jiná možnost než házená?
„Je to krásný pocit a jsem za to hrozně rád. Táta hrál fotbal, ale házená vyhrála a jsem za to rád. Víceméně je to i zásluha kromě rodičů také babičky, která nás v hraní dost podporovala a držela nás u toho. Teď jen doufám, že u toho naše děti vydrží a budou nadále nositeli této rodinné tradice, která v Lovosicích je.“
Děkujeme za rozhovor a jsme rádi, že je David zpátky. Těšíme se na novou sezónu a jeho výkony.