„Musíme hledět znovu nahoru,“ říká před novou sezónou Vladimír Šuma

S Lovosicemi dosáhl na historický úspěch klubu. Z důvodu pracovního vytížení ale po loňské sezóně dal mužskému „A“ týmu sbohem a „svoje“ Lovce bude povzbuzovat již jen z hlediště. Přečtěte si rozhovor s bývalým trenérem týmu Vladimírem Šumou.

lovo_kar_15

Na začátku se vrátím ještě k minulé sezóně. Očekávání byla určitě větší než konečné 6.místo, co nás nejvíce trápilo?

„Velkým problémem bylo, že jsme v průběhu celé sezóny neměli k dispozici kompletní kádr. Sezóna byla přerušována zraněními klíčových hráčů, naše výkony nebyly kompaktní. Ani já jsem sezónu časově nezvládal a často byl myšlenkami jinde. Když se to všechno dalo dohromady, byl z toho takový výsledek.“

Velkým problémem se staly odlišné výkony na domácím a venkovním hřišti. Dá se s tím něco dělat?

„Rozhodně dá a především musí. Musíme se pokusit vrátit do těch minulých sezón, kdy to šlo. I když jsme měli i v nich výpadky, nebyly v takovém rozsahu jako v posledním roce.“

Jaký je letos kádr Lovců?

„Je především širší, i když do týmu nepřišli příliš zkušení hráči. Příchodem Davida Bičiště budeme disponovat levákem na pravé straně. To je obrovská změna a i pohyb pro ostatní spojky se tím změní. Vedle něj přišla mladá nová krev, ta ale bude potřebovat čas. Od hráčů z dorostu se nedá čekat, že naskočí do hry od prvního zápasu a budou podávat plnohodnotné výkony. Musíme být trpěliví, ale věřím že do týmu dozrají.“

Který z nových hráčů má šanci už letos se prosadit v áčku?

„Asi by to měl být David Bičiště, ten už má zkušenosti z extraligy, i když prostoru v Plzni příliš nedostával. Skok z dorostu do mužů je největší, který na hráče čeká, rozdíl mezi žákovskými kategoriemi není tak výrazný. Naši mladí mají ještě čas, jejich zapracování bude nějakou dobu trvat.“

Házená tě provázela celým tvým životem, jak těžké bylo rozhodnutí, že si od ní odpočineš?

„V tu chvíli, kdy jsem se měl rozhodnout, tak to pro mne byla určitá úleva. Práce s házenou nešla skloubit. Nejsem alibista a když něco dělám, tak se tomu chci věnovat naplno. Ale tohle spojit nešlo. Nakonec jsem rozhodl pracovat pro Město.“

Je tohle pro tebe dočasný házenkářský odpočinek? Plánuješ někdy v budoucnu návrat do házené?

„V to doufám, politika není zaměstnání na celý život. V říjnu nastupujeme společně s ostatními do druhého ročníku trenérské školy a já věřím, že po jejím úspěšném absolvování se do házené vrátím.“

V týmu starších žáků máš syna Marka, jak vidíš jeho budoucnost v házené? Chtěl bys, aby pokračoval v tvých šlépějích?

„To bych hrozně rád. Ale nikdy to nebude tak, že bych na něj nebo jiné své dítě tlačil. Chci aby byli v kolektivu, aby se naučili disciplínu. Doba se změnila, před dvaceti lety se člověk díky házené mohl někam dostat, vydělat si peníze. V současném místě je na prvním místě vzdělání. Pokud to půjde skloubit, budou mít děti ode mne plnou podporu, ale tlačit je do ničeho nechci.“

Jaký je teď pro tebe život bez házené?

„Samozřejmě jsem hlavně víc doma. V posledních dvou letech jsem šel většinou z úřadu rovnou na trénink. Občas se dostanu na ryby, kde se můžu odreagovat. Ale ve vztahu k házené se nezměnilo nic, jen jsem se přesunul z lavičky do hlediště. Z trenéra jsem se změnil ve fanouška házené.“

Budeš chodit podporovat Lovce i letos, i když už jen v roli fanouška?

„Budu se snažit chodit na každý domácí zápas. Pokud mi v tom samozřejmě nezabrání nějaká vyšší moc nebo pracovní povinnosti.“

Bude to pro tebe už bez nervů, těšíš se na větší pohodu při sledování zápasů?

„Byl jsem se podívat na pár přípravných zápasech a už z nich jsem zjistil, že to tak nebude. Z mé strany to bude taková tichá nervozita, jinak to ani nejde.“

Jaké by měli mít letos Lovci ambice? Jak vidíš naše reálné šance?

„Nemůžeme jít s cíli níž než jsme měli před rokem. Kádr v žádném případě není slabší a zdá se, že po zdravotní stránce jsou hráči v plné síle, kondici. Toho jsem se trochu bál, protože spousta z nich absolvovala po sezóně různé operace. Musíme se dostat znovu do bojů o medaile, bojujeme o mezinárodní soutěž. To by měl být náš hlavní cíl. Musíme hledět nahoru, to že jsme loni skončili šestí je potřeba hodit za hlavu.“

Má házená v Lovosicích tu největší podporu ze strany Města?

„Samozřejmě to tak vnímáme, protože házená je v Lovosicích sport na nejvyšší úrovni. Vyčnívá a mnohokrát dokázala, že je sportem číslo jedna. Naše péče o nic by tak podle toho měla i vypadat, musíme ji opečovávat.“

Děkujeme za rozhovor!

Kategorie: aktuality, tým "A" Rubriky: ,