Čas utíká jako voda a možná by málokdo z lovosických fanoušků uvěřil, že brankář Artur Adamík odehrál v dresu Lovců 6 let. Nabyté herní zkušenosti a především stabilní a velmi dobré výkony Arturovi přinesly nejen pozvánku do reprezentace, ale také první zahraniční angažmá.

O tom jak se Arturovi v rakouském Leobenu daří, kde bude letos trávit vánoční svátky, ale i o tom, jestli i nadále sleduje českou ligu, jsme si povídali v před vánočním rozhovoru.

Vizitka hráče: 

Artur Adamík
post: brankář
číslo dresu: 61
současný klub: Handball Union Juri Leoben
datum narození: 26.1.1990
výška/váha: 190cm/95kg

 

 

Než se dostaneme k současnosti a rakouskému týmu Leoben, ve kterém Artur aktuálně působí, vrátíme se ještě kousek do minulosti. Arture, vzpomeneš si ještě na to, jak došlo k tvému přestupu do Lovosic?

Tehdy jsem chtěl jít do Plzně a do Lovosic měl jít Radek Motlík, ovšem k tomuto přestupu nedošlo. Vojta Srba se o mě dozvěděl přes Davida Kalouse a protože mě z juniorské reprezentace znal, oslovil mě.

Se kterými brankáři jsi tenkrát v Lovosicích začínal a se kterými jsi postupem času v brance Lovců nastupoval?

Začínal jsem s Honzou Šálkem, Hanzem Jakubem. Poté jsem nastupoval s Jakubem Koňaříkem a Honzou Hrdličkou.

Jaké jsou vzpomínky na tvé působení v Lovosicích celkově a pokud bys měl vypíchnout nějakou vzpomínku, která by to byla?

Vzpomínky jsou jen krásné. Bral jsem Lovosice jako svůj druhý domov a rád na ně vzpomínám. Největší zážitek byla celá sezóna, ve které jsme vyhráli Český pohár a v lize jsme se umístili druzí hned po Plzni.

Jsi i nadále v kontaktu s hráči Lovců a byl se za tebou některý z nich podívat?

Stále jsem v kontaktu s Vencou Francem, který mi ještě s fanouškem Vencou Krautwurmem pomohl se stěhováním do Leobenu. Dále jsem v kontaktu s Jirkou Boučkem. Kluci za mnou chtěli přijet, ale kvůli herní vytíženosti nás všech jsme zatím nenašli společný termín.

Lovcům se v letošním extraligovém ročníku nedaří. Sleduješ i po svém odchodu českou extraligu a pokud bys měl zhodnotit výkony Lovců event. najít příčinu neúspěchu, která by to byla?

Ano, českou ligu stále sleduji, pokud mohu a zrovna nehraju, koukám i na přímé přenosy. Myslím si, že nejsem úplně v pozici, že bych mohl hodnotit, proč se Lovcům tuto sezónu nedaří. Tedy venku se jim nedaří. Ale troufám si říct, že bude problém v celkovém nasazení a disciplíně hráčů. Přijde mi, že někteří hráči očekávají, že se zápas vyhraje sám a nemusí pro to nic udělat. Viděl jsem na pozdějších venkovních utkáních, že hráči už vypadají odevzdaní a jakoby prohrávali ještě dřív než vejdou na palubovku. Ale možná to také je tím, že jsem odešel. :)) Každopádně Lovcům přeji hodně úspěchů a konečně už výhru venku.

Máš pro tým nějakou radu? V Lovosicích dlouho nepamatujeme, že bychom v tabulce byli na 8. místě a nedosáhli v 7 venkovních zápasech na jediný bod..

Myslím si, že po odchodu kapitána Honzy Landy to šlo hodně dolu, chybí leader, za kterým by tým šel. Člověk, který tomu dává smysl. Z mého pohledu chybí někdo, kdo bude umět kluky ovlivnit, jejich chování i přístup ke hře. Každopádně si myslím, že by kluci měli začít opravdu bojovat a hrát srdcem, o ničem jiném to není.

V loňské sezóně se ti povedlo nakouknout do reprezentace a také získat zahraniční angažmá. Dá se o sezóně 2017/2018 mluvit jako o přelomové v tvé kariéře?

Určitě ano, dostat se do zahraničí byl můj sen. Už jen z hlediska toho, abych se posunul v kariéře dál a abych se posunul i v české reprezentaci dál.

Jak vypadaly námluvy s rakouským Leobenem a co tě přesvědčilo, že je to správná volba?

Jako první byl zájem ze strany Leobenského týmu, kteří mě okamžitě chtěli ve svém týmu. Teď už bývalý prezident klubu mě viděl chytat na přípravném utkání s Rakouskem v Brně. Líbil se mu můj styl chytání a proto byli ochotni mě hned kontaktovat. Týden na to jsem přijel do Leobenu na sportovní prohlídku a seznámení se s vedením klubu a městem. Hned ten den se mnou chtěli podepsat smlouvu, to jsme ale posunuli, protože jsem měl ještě roční smlouvu v Lovosicích. Od prvního kontaktování jsem měl dobrý pocit a věděl jsem, že Leoben je v tuto chvíli ta nejlepší volba.

Jak vypadaly začátky Artura Adamíka v Rakousku? Jak moc obtížné pro tebe bylo začít v nové zemi s úplně cizím týmem?

Tak jako každé začátky jsou těžké, tak i tady to tak bylo. Nejvíc jsem se bál a byl jsem nejistý v komunikaci a řeči. Ale co se týká hráčů a členů týmu celkově, tak jsem doufal, že to bude v pohodě. A opravdu tomu tak bylo. Kluci se snažili mě všechno naučit, vysvětlovali mi všechno a pomáhali mi. Díky nim byl tento přestup lehčí. Stejným způsobem se ke mě chovalo i vedení klubu, za což jsem jim vděčný. Opravdu mi hodně pomohli.

Jaký tým Leoben má – jací jsou tam hráči, věkově, národnostně, zkušenostmi atd.?

Tým v Leobenu je poloprofesionální. Máme hrajícího trenéra. Převážně máme mladší kluky, kteří ještě studují, další mladí jsou pracující. Co se týká profesionálů tak jsme jen tři, včetně právě našeho trenéra Damira Djukice. V týmu jsme 4 cizinci, já, Marko Tanaskovic a Damir Djukic ze Srbska a Hazbulat Sabazgiraev z Ruska. Naši nejzkušenější hráči jsou právě hráči ze Srbska, kdy Marko je sedminásobný mistr Rakouska, který k nám přišel na tuto sezónu z týmu v Hardu (Alpha HC Hard). Co se týká věku jsem ve svých 28 letech pátý nejstarší v týmu, každopádně jsem v Leobenském týmu vnímaný jako zkušenější a jsem více respektovaný než v týmu v Lovosicích. V Rakouské lize jsou starší hodně respektovaní a právě je u nás velká disciplína u všech hráčů, možná proto je i Rakouská liga dál než Česká.

Jak vypadá tréninkový týden v Leobenu, v čem se liší/neliší od tréninkového týdnu v Lovosicích?

V Leobenu mám sedm tréninků týdně, pondělí a středu mám ráno posilovnu, zbylé dny míváme tréninky každý večer na hale. Tím že jsou v rakouské lize trošku vyspělejší hráči, není potřeba při trénincích dělat cvičení zaměřené na techniku. My tedy hlavně děláme různé varianty nácviků na zápasy, to děláme od prvního dne v týdnu. Hodně se v našem týmu lpí na dodržování taktických pokynů. Videotrénink máme jednou týdně s hodnocením předešlého zápasu a minimálně třikrát týdně máme videotrénink jako přípravu na zápas. Když bych to měl porovnat, v Rakousku se zaměřujeme na sílu, dynamiku a tvrdost střely, zatímco v Česku se hodně lpí na výdrži.

Jak se daří Leobenu v rakouské soutěži a jaké máte pro letošní sezónu ambice? Jak se daří přímo tobě?

V současné chvíli máme v základní části odehráno 16 zápasů, 2 nám ještě chybí, zatím jsme na osmé pozici s 12 body. S tím že je důležité říct, že Leoben je v tuto sezónu jako nováček ligy. Proto naše ambice jsou hlavně udržet se v nejvyšší soutěži.

Co se týká mého výkonu, musím říct, že začátek nebyl takový jaký bych si představoval. Přirovnal bych to k začátku v Lovosickém dresu. Neznal jsem hráče, jejich styl hry a střelby. Ale postupem času se mé výkony lepší, v některých důležitých zápasem jsem dokázal týmu pomoci remíze nebo dokonce k výhře. Díky tomu jsem byl vlastně 4 krát zvolen jako nejlepší hráč utkání. V tuto chvíli už víme s mými spoluhráči, co od sebe očekávat, věřím, že se to bude jen zlepšovat a já budu moct klukům pomáhat tak jako jsem pomáhal v Lovosících.

Kdyby přijel Leoben na přátelské zápasy do české extraligy, jak by dopadlo jeho měření sil s českými celky?

Je těžké porovnávat české a rakouské týmy. Co se týká týmu v čele tabulky jako je Krems nebo HSG Graz, to jsou týmy, které se ani s českou ligou porovnávat nedají, ty jsou úplně na jiné úrovni. Ovšem tým Leobenu bych přirovnal přibližně ke středu české ligy. Po mém příchodu do Leobenu se manažeři našeho týmu zajímali o tým v Lovosicích a měli nápad, že bychom někdy mohli uspořádat společné přátelské zápasy, takže třeba někdy porovnávání sil uvidíme na vlastní oči.

Kde v Leobenu s tvou přítelkyní bydlíte?

Při dojednávání náležitostí smlouvy přišla řada i na naše bydlení. Požádali jsme o větší byt, abychom mohli přijímat návštěvy a balkón. Obě tyto podmínky byly splněné. Máme krásný byt, zrekonstruovaný, moderně vybavený, s velkým výhledem do zeleně na kraji města. Při našem přistěhování nás v lednici dokonce čekalo nachlazené pivo a sekt. Takže co se týká bydlení, jsem nad míru spokojený. Centrum máme 15 minut pěší chůzí. Hala je dál, přibližně 30 minut chůzí nebo 5 minut autem. Což mi ovšem vyhovuje, část kde bydlíme se mi líbí, je klidná.

Jak je na tom tvoje němčina? Jak vypadala komunikace ze začátku a kam ses posunul?

Ze začátku to bylo katastrofální. Uměl jsem lehce základy a domlouval se rukama nohama. Každopádně po pár měsících vidím velký pokrok, ještě to tedy není na to, abych si s klukama vyprávěl vtipy, ale domluvím se na všem a dokážu zařídit vše, co potřebuji. Co se týká němčiny v této oblasti (Steiermarku), prý se jedná o druhé nejtěžší nářečí v Rakousku, sami Rakušané to říkají a když mluví se mnou, snaží se používat hochdeutsch, tedy spisovnou němčinu.

Blíží se Vánoce. Hraje se rakouská liga i mezi svátky? Kde budete mezi svátky a na Vánoce?

Poslední zápas v tomto roce hrajeme 22.12.2018 od 19:00 s SC Ferlachem/T. Poté plánujeme jet buď hned po zápase nebo další den ráno do Ústí nad Labem. Vánoce tedy slavím u rodiny své přítelkyně a na 1. svátek Vánoční společně jedeme do Karviné, oslavit Vánoce s mojí rodinou. S tím, že hned od 27.12. jsem pozvaný na reprezentační kemp do Polska.

Děkujeme Arture za rozhovor a přejeme, ať se ti v Rakousku daří jen a jen lépe!